Kdo v duchu pochybuje, kdo je skeptikem, kdo neguje, ochromuje svou vůli, ten se už předem vylučuje z tohoto blahodárného působení. Negace je prudkým jedem ducha, nekoncentruje, nýbrž rozkládá! Bez hluboké víry se sotva dostaví žádaný úspěch. Vždyť každá terapie – i ta „nejzázračnější medicína“ – je nakonec při užití bez víry jen částečně úspěšná, nebo téměř zcela neúspěšná. Prvotním faktorem je „víra v uzdravení“ a „pevná vůle“ dosáhnout vytyčeného cíle – nepochybovat, neváhat, nebýt labilním, nebýt třtinou ve větru se klátící!

Magnety, kterými se hodláte léčit, jsou zvláštním způsobem naakumulovány psychoenergií, Kromě vlastní energie, která z nich vyzařuje, je v nich transformován mocný proud „Ódu“ či fluida, neboli bioenergie senzibila.

Zázrační léčitelé, kteří se tak často u nás střídají, věru nejsou obdařeni takovým mohutným proudem psychoenergie, který může pozitivně působit na to množství lidí. Vyznají se však v psychologii davu, a to velmi kvalitně! Manipulují s vlastní sugescí i s podmanivostí, s autosugescí lidí přítomných na seanci. Gestem, a to poměrně divokým, mocným a mohutným hlasem, výkřiky, zpěvem, hlasitými modlitbami vznítí v citlivých lidech dřímající energii, psychickou sílu, Ten zázračný léčitel je de facto v každém člověku, i když není stejně působivý, ba ani stejný, neboť se liší podle individuality. Ano – psychoenergie je v nás, avšak většinou je utajená, není zjevná, nevidíme žádné její znaky, snad jen pozorujeme mimořádné sny, snad i jevy, které si nedovedeme rozumově vysvětlit. To jsou totiž nevyhraněné symptomy psychoenergie!

Ten, kdo chodí s otevřenýma očima a především srdcem – ví mnoho, vidí, porovnává, pozoruje a dedukuje.

Jistě že jsme mnozí slyšeli o „zázračných pramenech“, kde se zjevovala, hlavně dětem, Marka Boží. Kdysi v starověku to byla Isis, Venuše, Hekaté – dnes je to Panna Maria. Jenže vždy je to stejní podstata, bytost nadsmyslová, dárkyně života, Orodovnice a Marka prosících a ponížených, ochranitelka dětí a rodiny. A pod nohou této milující a velebné bytosti prýští léčivý a zázračný pramen. Voda života!
Ta voda je léčivá, ta zdánlivě obyčejná voda v horském pramenu… Uvědomujeme si vůbec, proč ta voda někdy a někoho téměř zázračně vyléčí? Proč na jiného nepůsobí, proč je neutrální?
Magnetická aktivní zóna totiž není stabilní, trvalá a rovnoměrná. Magnetické výrony jsou nepravidelné a nepředvídatelné. A voda, která je nasycena magnetickou energií, se časem neutralizuje. Proto si uvědomujeme, že nemusíme vyhledávat zázračné studánky – tu zázračnou vodu si můžeme připravit sami a můžeme z ní také vařit bylinné a léčivé čaje.

Biomagnetická plasma
Princip je vždy a všude stejný. Plasma! Říká se tomu dar od Boha. Někdo ho nemá. Existují celé lokality ochuzeny o ni (vesnice, městské čtvrti). Tam se vyskytují zhoubné choroby. Věda nachází viníky: cholesterol, nikotin, ekologická katastrofa.. ad. Jistě to tím může být, ale proč pak jinde ne? Nemoc se uchytí tam, kde chybí magnetismus.
Příklad:
Jeden dům a 22 bytů v jednom a 22 bytů v dalším vchodě. V prvním vchodu jsou lidé až do 80 roku věku a jsou zdraví. Ve vedlejším v krátké době 5 lidí umřelo, ostatní někteří mají vážné nemoci.. Proč? První vchod je na aktivní zóně a druhý na pasivní, nemají blahodárný elixír, tedy biomagnetickou plazmu.
Náprava:
Stačilo by v bytě umístit silný magnet nad 2000 Gaussů a nemoci by utekly!
Závěr:
Vše má příčinu a následek, náhoda, za kterou se schováváme a která podpírá něčí logiku, neexistuje.

Doporučení:
Tam kde již různé nemoci jsou, anebo preventivně, umístěte v místnosti silný magnet!

Věru - existují proslavení lékaři. Jsou vyhledáváni, i když víme, že léčí stereotypně, obdobně jako jiní a přitom jejich úspěchy jsou neporovnatelné. Že by byli lepšími odborníky? Vůbec ne! Léčí stejnou metodou! Jenže - mají něco navíc.
Mají ve vlastním organismu množství zmagnetizované bioplasmy. A tu pacient nevědomky absorbuje! Tím se léčí. Bez vědomí lékaře a bez vlastního vědomí.
Člověk, který je nemocen, obvykle přemýšlí, uvažuje a ptá se: "Proč?" Hledá viníka, hledá ho podle jistých indicií a , Bože, nachází ho všude. Identifikuje ho v potravinách, v genech, ve vodě, ve vzduchu, všude, i když je tajený a neviditelný. Ten lupič, ten těžko polapitelný plenitel tiše, vytrvale a úspěšně pracuje v přísné tajnosti.
I stane se, že náš človíček, který je nemocen, který heká a naříká, se rozhodne, že pojede do přírody na "rekreaci". Žije pouze krátký čas v cizím prostředí a tady - má nenadálý pocit, že je mu lépe, že nemoc ustupuje, že on se uzdravuje ..
Ten pocit je totiž skutečností, nejsou to iluzorní vjemy. Není to autosugesce, ale přísná realita! Jenže o tom už neví, nemá nijakou vědomost, že na něj začaly působit aktivní magnetické zóny - že vy prahlé a sklíčené tělo přímo nasává magnetické proudy.
Geomagnetismus, který vyzařuje ze země, se v těle přeměňuje na biomagnetickou plasmu. To je přesně ten ekvivalent, který rozdává pacientům náš uznaný a věhlasný lékař.

Jinak to je ta velká neznámá - ta úžasná síla, která je již od narození darem v některých individuích, a to jsou ti "zázrační léčitelé", kteří uzdravují buď pouhým slovem, nebo vkládáním rukou, nebo žehnáním..

Je všeobecně známo, že na planetě se nacházejí negativní magnetické zóny, hluchá místa. Nacházejí se porůznu a nerovnoměrně, nejsou stabilní, přemísťují se - tam, kde byly aktivní, nastává pasivita. A je nám i známo, že mnohé tzv. hluché magnetické kaverny obsahují někdy nakolik desítek čtverečních metrů. A chraňbůh když tam žije člověk! Tam si různé nemoci objevily doménu, přímo na to uvolněné místo prchají divokým cvalem, pohodlně se usadí v organismu, kvetou a bují a člověk chřadne, stůně a ....
Lidé tam žijí v tragické oblasti, neboť vakuum, které vzniklo po vyklizení magnetické aktivní zóny, naplňuje katastrofický vír, vyvolávající dokonalou destrukci v organismech. Čili, normálně řečeno, "zhoubné nemoci".
Namísto pozitivního magnetického záření, které tolik potřebujeme k životu a přežití, namísto iontů - snad antiseptických, které usmrcují a odpuzují víry, bakterie a jiné choroboplodné zárodky - organismus v plné míře a bez zábran absorbuje zhoubné protuberance geopatogenních zón. Jsou to zóny, které hledají proutkaři s virgulí. A když snad i objeví obdobné škodlivé místo, přesune se postel a potom .... Sice nás už plně nezasáhne záření ze zlomu půdy a podzemních pramenů, avšak magnetické silokřivky nepřecházejí naším tělem, protože nyní už nemáme magnetické silokřivky a neumístili jsme ani magnet v bytě..

A kdejaká nemoc, i přes ono opatření, velmi zhoubná, ba i banální, napohled arogantní, zabírá náš organismus, v těle se cítí fajn a příjemně, protože nemá protivníka, bují, vzmáhá se a roste, tvrdošíjně vzdoruje tradičním lékům, injekcím a podobně .... Z organismu nerada odchází. Dá se i vypudit, třeba se dá, ale s úžasnou námahou a trpělivostí.

Ionty, které vyzařují z magnetů, mají úžasně blahodárný pozitivní vliv na živé organismy.

Zamysleme se a uvažujme a porovnávejme!
Z hlediska Evropana, který se živí pestrou a téměř nezávadnou stravou, má zeleninu, vitamíny, libové maso, množství bílkovin atd., se zdá, že život Eskymáka, který žije tak blízko geomagnetického pólu Země, by musel být absurdní, nesmyslný. A přece od nepaměti žil a doposud žije za polárním kruhem, nedaleko severního pólu, v těsné blízkosti mocného záření magnetického pole. Živí se pouze tím, co mu poskytuje polární moře, tedy masem ryb, tuleňů a tukem ryb. A jenom v krátkém letním období si jídelníček přilepšuje čerstvými rostlinami, bobulemi, tu a tam rostoucími bylinami a keříky.
Žije a množí se navzdory našim vědeckým teoriím, tezím a hypotézám.
Ten "čaroděj", který mu dovoluje žít v tak nehostinném prostředí, je "magnetismus". Ten, který nám civilizovaným a vševědoucím, někdy chybí. Protože my nemůžeme jen tak migrovat, strhnout dům.. a jít.

Jenže my máme jistou výhodu, magnet se může umístit u nás, přímo v bytě.. A pak jsme na tom stejně dobře, jako kočující Eskymák!

Ne jen banální jako rýma, ale ta která nás mučí a ubíjí naděje, které se podřizujeme a která obdržela náš mandát nebo přímo vladařská privilegia v našem duchu, která hanebně zneužívá a degraduje naši hrdost, víru a lidskost - nu, ta nemoc, ten totalitní okupant našeho nitra, ten parazit, ten agresivní plenitel, kterému se nemíníme vzepřít, necháváme ho v klidu a podvolujeme se mu, ten temný a zlý nepřítel duše i ducha, hubitel těla - naši velkorysou benevolenci hanebně zneužívá.
My - ano, my lidé, my, kdo jsme týráni nemocí, nedokážeme se vzepřít - pouze trpně sledujeme její destruktivní řádění a nevíc, plní skepse, odevzdáváme se pod její jho.
Nemoc je sice náš dvojník, náš druh, jenže nemilý a nezvaný host, kterého nikdo nevítá. A když nás navštíví, když se nám vnutí, ukažme mu východ, cestu ven, pryč, vykažme ho tam, kam patří - mimo zónu našeho těla, do tmy a propasti!
Nemoc je nemilý společník, odporný vetřelec, který nás oddaně provází životem, mučí nás, trápí, skličuje, je naším osudem, vládne terorem a usiluje naši individualitu a identitu dovést k úplnému zničení.
A proto se musíme vzepřít, radikálně a neodkladně, nekompromisně a rozhodně!

Quis ignorant, quod omne malum vindicta sua manet!
Zato čím jsme, jsme se ať už vědomě anebo nevědomky, provinili vůči lidem, přírodě, vyššímu principu, ba i vůči vlastnímu egu, buďme si jisti, že nás zákonitě čeká odplata. Buď ve sféře psychické, nebo biologické. Ale vzdejme se myšlenky hledat příčinu, neupínejme se k tomu nešťastnému bodu - i tak jej pochoval nelítostný čas - nevíme o něm už nic a pociťujeme pouze výčitku a bolest, která se nadále odvíjí z toho již nekonkrétního a již nedefinovatelného ohniska. Hledat onu příčinu je marné a zbytečné plýtvání energie.
Upněme svou pozornost na současnost. Teď tato chvíle, to je podstatné a primární. Vzchopme se bez obav a strachu a vyzvěme svého nepřítele, který se v nás pohodlně usídlil, k nelítostnému souboji.

Vypovězme boj nemoci! Bez tvrdého a nekompromisního boje, bez biče naší vůle a bez oné mocné síly našeho přesvědčení a proudu, který vychází z magnetů, zdá e, je nemoc nedotknutelná, drží se ve svém postavení a žezlo nerada dobrovolně předává.