LoV.

LoV.

..avatár..
Obsah a organizaci Webů: pro Astro esoterickou společnost a Zdravý styl, zpracovává LoV. za spolupráce s dalšími lidmi. Kontakty přes formuláře zde i jinde jsou snadno dostupné, jako Vzkazníčky, emaily, telefon. Podrobný Profil je k přečtení na několika webech - bylo by to jen opakování. Také nás najdete na Facebook-u. I tam jsou velmi podrobné informace a také nabídky naši činností včetně cen.
Vítejte na ABESUZ a nechť naleznete to _svoje_. Přeji Vám za Astro esoterickou společnost a Zdravý styl Hezký každý den!
Platí ..
Zadejte:  místo narození
               datum a čas narození
               uveďte zda jste muž nebo žena
Odeslat na: astroesotericka@seznam.cz
                Lorencová Věra
Sdílením umožníte, aby se o Webu dozvědělo více lidí. Je tu mnoho různých užitečných i zábavných informací, které je mohou zajímat a pomoct jim. Děkuji za sdílení, LoV.

Hlavní stránka pro Weby:
Astro esoterická společnost a Zdravý styl

Rakovina – příběh vyléčení

Životní příběh pana Ing. Stanislava Dvořáka jsem znal již dříve, právě z knihy "Rudolf Breuss: Rakovina, leukemie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci léčitelné přírodními prostředky". Tuto knihu jsem si zapůjčil v místní knihovně. A pokud ji měla knihovna v našem tisícovém městečku zřejmě nebude problém si ji zapůjčit i jinde. Ale pro jistotu přetiskuji deník pana Dvořáka, který si vedl v průběhu svého léčení, červeně moje poznámky.
 
DENÍK PROVÁDĚNÉ LÉČEBNÉ KÚRY PODLE BREUSSE
 
Zaznamenal podle vlastní zkušenosti ing. Stanislav Dvořák
 
Liberec, duben až červen 1990
 
Toto jsou autentické záznamy mého konání, pocitů a stavů, jak jsem je prožíval v dubnu a květnu roku 1990 a zapisoval je denně do sešitu. Pokud jsem při přepisování něco dodal na vysvětlení, je to vždy výslovně uvedeno.
 
Pro své uzdravení jsem se rozhodl na návrh a také s pomocí naší přítelkyně Nadi ze Švýcarska absolvovat léčebnou kůru podle knížky pana Breusse, která má název "Rakovina, leukémie a jiné zdánlivě nevyléčitelné nemoci, léčitelné přírodními prostředky". Jde o 42 denní půst. Zaznamenávám zde průběh léčby, své stavy a pocity, vše tak jak se to událo od mého rozhodnutí.
 
(Poznámka při přepisu: K mému rozhodnutí došlo zcela spontánně, když jsem zjistil, že po další opakované operaci v podpaží mně již po měsíci znovu narůstají v jizvě a okolí nádory a že nemoc vlastně svůj postup zrychluje. Informaci o možném vyléčení jsem dostal začátkem měsíce dubna, tedy asi pět týdnů po operaci.)
 
Vlastní léčení (půst) jsem zahájil dne 20. 4. 1990. Na léčbu jsem se připravoval asi 14 dnů předem přísnou dietou, při které jsem přijímal pouze stravu rostlinnou, složenou z produktů zdravé výživy, přestal jsem jíst maso, živočišné tuky, vejce, vyřadil jsem alkohol (až na malé množství piva po jídle). K tomu jsem bral 3 x denně po třech tabletách vitamínové preparáty (multivitaminové kapsle, které mi poslala rovněž Naďa ze Švýcarska spolu s návodem). Tablety obsahují vitamín A, B 1, B 2, B 6, B 12, C, E, dále kalcium, jód, železo, mangan, molybden. K tomu jsem si na radu svého přítele - lékaře, kterého zatím nebudu jmenovat, přibral každé ráno sprchování studenou vodou pro zvýšení odolnosti a dobrou pohodu s důvěrou ve výsledek.
 
Průběh vlastní kůry
 
 
1. den - pátek 20. 4. 1990
 
Nastoupil jsem, režim podle doporučení v knížce pana Breusse. Ráno na lačno jsem vypil šálek urologického čaje (v té knížce se nazývá Nierenthee, tedy ledvinový čaj), který jsem si připravil již večer - pije se studený. (Ledvinový čaj se u nás neprodává, mám ho však slíbený ze Švýcarska, je na cestě).
 
Po 15 minutách jsem vypil 2 šálky šalvějového čaje podle návodu (ten jsem si uvařil čerstvý, pije se teplý) a po dalších cca. 20 min. jsem si dal hlt šťávy dle Breusse (originál šťáva z červené řepy a další zeleniny, zaslaná opět ze Švýcarska). Musím doplnit, že pil již v přípravném období od 14. 4., abych si na ni zvykl. Její chuť mi není nepříjemná, čaje mi však moc nechutnají, pijí se - samozřejmě - neslazené.
 
Během dne jsem se věnoval běžné práci, pociťoval jsem ale značný hlad, který jsem zaháněl občas douškem šťávy. Nejhorší to bylo večer. Chce to silnou vůli. Spal jsem dobře.
 
 
2. den - sobota 21. 4. 1990
 
Je sobota, nejeli jsme na chalupu, jsme doma. S přípravou čajů mi pomáhá manželka. Protože mi přeje uzdravení, přála mi i v těch čajích a vařila je silnější, takže mi nechutnají. Celý den jsem švindloval a těch čajů jsem moc nepil. Pocit žízně jsem neměl, když se nejí, není na co t. Šťávy jsem také tolik nepil jako včera (včera necelých půl litru, trochu mi v láhvi zbylo). Hlad pociťuji již méně. Jinak jsem se věnoval domácnosti. Spát jsme šli brzo.
 
V noci jsem se probudil s potřebou jít močit. (To vlastně i včera, ačkoliv jsem tuto potřebu nikdy neměl. To asi ty čaje.)
 
Při močení jsem náhle ztratil vědomí, upadl jsem na zem a vzbudila se manželka. Ihned mi přišla pomoct, já jsem se už zvedal, pomohla mi postavit se, ale znovu jsem ztratil vědomí. Na zemi jsem se probral, močení jsem dokončil vsedě. Po návratu do postele jsem spal opět dobře. (Manželka však byla vyděšená a začala pochybovat zda se to dá vydržet - poznámka při přepisu.)
 
 
3. den - neděle 22. 4. 1990
 
Ráno jsem se probudil dost malátný, vstával jsem pomalu, přesto jsem se rozhodl pokračovat v hladovce. Svůj noční stav jsem připisoval náhlému poklesu tlaku, mám tlak 120/80. Po šálku urolog. Čaje jsem si šel na chvíli lehnout. Potom jsem ale pokračoval v denním režimu jako včera. Jeli jsme na chalupu, netroufal jsem si řídit auto, řídila manželka. Cestou mi bylo špatně od žaludku, neměl jsem chuť ani na šťávu. Proto jsem si dal asi v 10 hodin malý šálek kávy pečlivě přeceděné. Po ní se mi udělalo dobře, dostal jsem žízeň, napil jsem se vody, i čaj jsem si uvařil sám.
 
Zbytek dne jsem pracoval na chalupě, stav se rychle zlepšoval. Při zpáteční cestě jsem navštívil zmíněného lékaře se kterým jsem konzultoval událost z dnešní noci. Usoudil, že u mne došlo k dehydrataci a následkem ní k poklesu tlaku při náhlé změně polohy z leže do stoje. Mám víc pít, alespoň 2 až 2,5 litru tekutin denně.
 
 
4. den - pondělí 23. 4. 1990
 
Ráno pohoda. Denní režim běžný, pití čajů jsem doplnil minerálkou. Ráno jsem vypil trochu kávy. Doplněním tekutin jsem získal opět energii. Odpoledne jsem se cítil již výborně, jako bych žádnou kůru neprodělával. Pocit hladu téměř nemám. Hodně chodím, snažím se pít co nejvíc. Za dnešek jsem vypil asi 1 a 1/2 litru čaje a láhev minerálky. Šťávy asi 0,4 litru.
 
 
5. den - úterý 24. 4. 1990
 
Spal jsem velmi tvrdě, i když s jedním přerušením na močení. Ráno opět pohoda. Dnes jsem se zvážil. Musím vést údaje o své váze. Kúru jsem začal s váhou 84 kg (při výšce 180 cm). Dnes ráno mám 82 kg.
 
Denní režim běžný, tj. studená sprcha, potom čaje podle návodu, šťáva po doušcích - celkem méně než 1/2 litru. Tekutin víc jak 2 litry. Jel jsem již sám autem na chalupu, kde jsem dosti tělesně pracoval.
 
Dnes přišel ze Švýcarska balíček s ledvinovým čajem a kakostem. Uvařil jsem si proto již ráno čaj podle návodu.
 
 
6. den - středa 25. 4. 1990
 
Spal jsem opět dobře, (v noci močení). Ráno pohoda, režim obvyklý.
 
Přestože již 5 dnů nepřijímám potravu, jdu denně normálně na stolici. Je jí však čím dál méně, dnes jen tak na lžíci černočervená kašička.
 
Odpoledne jsem šel na cvičení jógy, bylo to zahájení kursu, do kterého jsem se přihlásil. Po návratu jsem byl unaven a lehl jsem si. Asi po 1/2 hodině odpočinku opět fit.
 
 
7. den - čtvrtek 26. 4. 1990
 
Spánek normální, ráno se cítím dobře. Denní režim beze změny (sprcha, čaje, šťáva). Šel jsem na nákup a unavil jsem se těžkou taškou. Po krátkém odpočinku se vše vyrovnalo. Stále pracuji, autem jezdím bez potíží. Hlad nemám. Šťávy dnes méně než 1/2 litru. Večer jsem jel do Janova na schůzi stavební komise NV. Váha večer 79 kg. Stolice stejná jako včera.
 
 
8. den - pátek 27. 4. 1990
 
Spánek normální, denní režim beze změn. Mám za sebou první týden. Hodně chodím, pracuji, můj stav je stabilizován, necítím výraznou změnu. Dnes jsem byl na brigádě ve škole. Dnes nečekaně stolice tuhá. Vážím 76 a 1/2 kg
 
 
9. den - sobota 28. 4. 1990
 
Spal jsem dobře, denní režim obvyklý, stolice řídká a málo. Cítím se dobře.
 
 
10. den - neděle 29. 4. 1990
 
Jedeme na chalupu, řídím auto. Na chalupě pracuji (dělám dláždění terasy), cítím se dobře. Denní režim beze změn. Čaje si připravuji sám. Stolice obvyklá, tj. řídká kašička.
 
 
11. den - pondělí 30. 4. 1990
 
Spal jsem dobře, ráno sprcha, příprava čaje, potom cesta autem do Teplic, řídím sám celou cestu. V Teplicích jsem navštívil přítele - lékaře dr. Ryse (onkolog), sdělil jsem mu, co podnikám. Léčbu neznal. Se zájmem mě prohlédl, nahmatal nádory a řekl, že by "se to mělo ozařovat". Trochu mi narušil psychiku. Cestu zpět jsem opět řídil, ujel jsem celkem 220 km. Večer unaven Stolice jako obvykle.
 
 
12. den - úterý 1.51990
 
Spal jsem trhaně. Ráno unaven. Celý den jsem se šetřil, pracoval jsem jen málo. Jinak denní režim normální. Stolice nebyla
 
 
13. den - středa 2. 5. 1990
 
Spal jsem dobře, už je to zase dobré, pohoda. Denní režim normální. Mám hodně práce se zajišťováním stavby na Bedřichově. Ráno Jablonec. Odpoledne u dětí v Pavlovicích. Potom jóga. Jóga mě unavuje, nemohu dotahovat cviky. Cítím i bolest v podpaží. Stolice normální, tj. trochu řídké kašičky.
 
 
14. den - čtvrtek 3. 5. 1990
 
Spal jsem opět tvrdě. Mám za sebou dva týdny hladovky. Ráno jsem se vážil, vážím 77 kg. Cítím se dobře, hlad nemám. Cesta autem na Bedřichov. Vozím si sebou čaj v termosce, láhev minerálky a šťávu. Za 13 dnů jsem vypil 9 lahví šťávy. Stolice opět stejná.
 
 
15. den - pátek 4. 5. 1990
 
Spal jsem přerušovaně. Dnes příliš horko. Měl jsem jet do Ústí na prohlídku k paní MUDr. Dufkové, přála si mě vidět. Odřekl jsem to, necítím se na cestu vlakem v tom horku. Jinak dodržuji stále stejný režim. Při procházkách i práci vyhledávám stín. Stolice opět obvyklá.
 
 
16. den - sobota 5. 5. 1990
 
Jsme na Bedřichově, pracuji jen lehce, šetřím síly. Docházím na stavbu (asi 2 km do kopce 2 x), rodina obědvá, vůně jídla mně nedráždí. Zjišťuji, že jídlo je zvyk, když se mu dá odvyknout. Stolice opět normální - kašička.
 
 
17. den - neděle 6. 5. 1990
 
Spali jsme na chalupě, celkem jsem spal dobře, ráno pohoda. Dnes jsem vynechal studenou sprchu (na chalupě není), jen jsem se omyl studenou vodou. Jinak denní režim normální.
 
Dne jsem zjistil, že se mé nádory i uzlina v podpaždí zvětšují dál. (Sleduji se stále, dnes jsem nabyl jistotu.) Znejistěl jsem, mám obavu, abych nemusel na operaci dřív, než ukončím kůru. Chybělo by mi asi 14 dnů. Stolice opět normální.
 
 
18. den - pondělí 7. 5. 1990
 
Spal jsem dobře. Fyzicky se cítím normálně, denní režim obvyklý. Pracuji a jezdím autem. Mám ale pocit chladu, musím se víc strojit (chybí kalorie ?). Přesto jsem nepřestal se sprchováním. Stolice normální.
 
 
19. den - úterý 8. 5. 1990
 
Rozhodl jsem se navštívit komis na kožním odd. (za týden ch tam stejně musel na normální termín). Měl jsem obavu z výsledku prohlídky. Sdělil jsem p. dr. Borčovi, že chci absolvovat hladovku. Bál jsem se, že mě vyhodí. Kúru ale neznal, divili se, proč chci zhubnout. Nechal jsem mu tam knížku Breusse a český překlad k prostudování. Mám přijít ve čtvrtek (pozítří). Na nález nereagoval, to mě trochu uklidnilo.
 
 
20. den - středa 9. 5. 1990
 
Spal jsem trhaně, mám starosti jak to dopadne. Ráno brzo jsem jel na Bedřichov, mám tam tesaře na střechu a zedníky. Celý den se snažím být zaměstnán, abych nemyslel na nemoc. Denní režim normální, včetně ranní studené sprchy. Stolice normální
 
 
21. den - čtvrtek 10. 5. 1990
 
Spal jsem přerušovaně, ranní režim normální.
 
Návštěva u dr. Borče. Obrovská úleva - léčení mi doporučil. Přiznal jsem se, že jsem již v polovině. Projevil zájem o průběh. Dohodli jsme se, že se přijdu ukázat opět za týden a potom vždy po týdnu v 11.00 hodin. Znovu jsem ve formě, fyzicky i psychicky.
 
(Poznámka při přepisu: Dnes vím, že tento den byl pro ne rozhodující, protože jsem získal obrovský impuls a víru ve správnost svého rozhodnutí, když mi to schválil dr. Borč)
 
 
22. den - pátek 11. 5. 1990
 
Ráno pohoda. Spal jsem dobře. Při ranní procházce se psem se mi chtělo běžet. Cítím se lehký a svěží. Touhu po běhání jsem utlumil, vím, že musím šetřit síly, když nemám přísun kalorií. Dnes vážím 75 kg, ztratil jsem 9 kg. Moji známí si už všímají, že hubnu, a chtějí recept na moji dietu. Jinak celý den normální režim. Mám za sebou 3 týdny hladovky, snad to vydržím. Stolice opět normální.
 
 
23 den - sobota 12. 5. 1990
 
Jedeme na Bedřichov, ráno pohoda, spal jsem dobře, jsem schopen řídit auto. Na chalupě nepracuji, šetřím síly, 2 x jsem šel na stavbu, nejsem unaven. Denní režim normální, stolice normální.
 
Vzpomínám si, že jsem byl upozorňován, abych si při nedostatku vyměšování pomáhal klystýrem. Konstatuji, že to nemám zapotřebí.
 
Večer je mi zim. Jdu spát do postele ponožkami.
 
 
24. den - neděle 13. 5. 1990
 
Spal jsem dobře, psychika dobrá, mám pevnou víru v konečný úspěch. Denní režim normální (bez ranní sprchy na chalupě). Šetřím síly, duševně však pracuji velmi intenzivně. Stolice normální
 
 
25. den - pondělí 14. 5. 1990
 
Spal jsem dobře. Denní režim normální, stále si sám připravuji čaje, je to už rutina. Pokud jedu někam autem za prací, vozím sebou termosku a láhve se šťávou a minerálkou. Docházím také k dětem do Pavlovic. Zhubnul jsem, takže je mi všechno volné. Koupil jsem si nové kalhoty. Stolice normální.
 
 
26. den - úterý 15. 5. 1990
 
Spal jsem dobře (i když denně vstávám na močení). Stále dodržuji denní režim včetně ranní studené sprchy. Je mi zima, spím v ponkách. Cítím se dobře. Stolice normální.
 
 
27. den - středa 16. 5. 1990
 
Ráno pohoda, necítím změnu. Nádory se ale zvětšují. Nevěnuji tomu pozornost, resp. nedám se deprimovat. Manželka mi na ně přikládá vlaštovičník, čerstvě nasbíraný po ránu. Stolice normální.
 
 
28. den - čtvrtek 17. 5. 1990
 
Dnes končím 4. týden. Zvykl jsem si na režim, necítím hlad. Dnes pravidelná dohodnutá návštěva u dr. Borče. Nález ho neznepokojil. Dal jsem mu ochutnat šťávu. Přivolal na prohlídku další lékařku ("Už jste viděla chlapa, který měsíc nejí ?"), všeobecný údiv i mezi sestřičkami. Nic nenormálního na mně není. Po prohlídce jsem ještě klidnější. Zmínil jsem se při prohlídce i o stolici, že to stále funguje. Odpověď dr. Borče byla překvapivá, i když logická: "Ztratil jste už 11 kg váhy, někudy to přece musí ven," Vážím teď už jen 73 kg.
 
 
29. den - pátek 18. 5. 1990
 
Spal jsem dobře, začínám 5. týden. Necítím hlad ani nemám výraznou chuť na jídlo. Za 4 týdny jsem vypil 17 lahví šťávy po 1/3 litru. V těchto dnech mi stačí 1 láhev na 2 dny. Pracuji stále na řízení staveb, jezdím autem. Stolice normální.
 
 
30 den - sobota 19. 5. 1990
 
Jedeme opět na chalupu. Odpočívám, šetřím síly. Cítím se dobře, pravidelný režim dodržuji. Žádná mimořádnost.
 
 
31. den - neděle 20. 5. 1990
 
Odpočívám, chodím na procházky. Je mi zima. Stolice nebyla
 
(Poznámka při přepisu: Ode dneška už se stolice neobjevila až do konce hladovky. Přesto jsem nepoužil klystýr, a jak jsem zjistil, nic se nestalo. Ukončení hladovky 3. den jsem šel normálně na záchod a vše se srovnalo.)
 
 
32. den - pondělí 21. 5. 1990
 
Spal jsem dobře. Dopoledne porada na stavbě v Bedřichově, potom jednání na ONV V Jablonci (bylo nečitelné, asi), potom na CHKOJH v Liberci. Jezdím autem po úřadech. Opět podiv od známých nad mou "figurou". Dietu jsem neprozradil. Cítím se dobře. Odpoledne po návratu jsem si na chvíli lehl.
 
 
33. den - úterý 22. 5. 1990
 
Celý den běžný režim, bez dalších poznámek.
 
 
34. den - středa 23. 5. 1990
 
Vše běží už ze setrvačnosti. Lhal bych, kdybych řekl, že se už netěším na konec hladovky, ale teď už určitě vydržím.
 
 
35. den - čtvrtek 24. 5. 1990
 
Dnes opět návštěva u dr. Borče. Spokojenost, k nálezu žádné připomínky, i když nádory se mi zdají opět větší. Dnes končím 5. týden hladovky. Vážím 71 kg.
 
 
36. den - pátek 25. 5. 1990
 
Začínám cítit ztrátu sil, nikoliv však psychických. Denní režim dodržuji, odpoledne si jdu na chvíli lehnout.
 
 
37. den - sobota 26. 5. 1990
 
Jedeme opět na chalupu, opět řídím auto. Na chalupě ale jen odpočívám.
 
 
38. den - neděle 27. 5. 1990
 
Neděle se mi zdá dlouhá. Odpočívám, nechci se unavit. Už aby byl konec.
 
 
39. den - pondělí 28. 5. 1990
 
Spím dobře, ale ráno se cítím unaven. Přesto normální režim včetně studené sprchy. Na procházky chodím pomalu. Dnes jsem viděl v televizi Itala, jak hltavě pojídá špagety. Poprvé jsem dostal chuť na jídlo. Těším se na špagety, až to půjde. Odpoledne jsem si znovu lehl.
 
 
40. den - úterý 29. 5. 1990
 
Už se to blíží, věřím, že to bude dobré. Vše běží setrvačností.
 
(Poznámka při přepisu: Znovu si ověřuji, že všechno je jen věcí času.)
 
 
41. den - středa 30. 5. 1990
 
Od rána se cítím unaven, ale šťasten. Režim dodržuji přesně, stále si připravuji čaje sám. I dnes jsem jel autem.
 
 
42. den - čtvrtek 31. 5. 1990
 
Poslední den hladovky. Chce se mi volat HURRÁÁ. Návštěva u dr. Borče - úspěch - objektivní nález zní - RETRAKCE, tj. ústup, zpětný tah či něco takového. Poprvé zaznamenávám zmenšování nádorů. Přes slabost se mi chce běhat, skákat. Večer první jídlo - nejlepší jídlo, jaké jsem kdy v životě jedl - zeleninová vločková polévka neslaná.
 
Kúru jsem ukončil s váhou 69 kg. Ztratil jsem tedy 15 kg.
 
 
1. den poté - pátek 1. 6. 1990
 
Pokračuji v denním režimu jako dřív, ale s pomalým zvykáním na jídlo. Jím mál a častěji. (Zeleninu, brambory, černý chléb, ovoce. Manželka mi dopřává toho nejlepšího.)
 
Poznámky k přepisu: Zde jsem svoje záznamy ukončil. Musím doplnit, že na normální (rozuměj vegetariánskou) stravu jsem přešel během tří dnů, rychle jsem nabíral sílu a během jednoho týdne jsem přibral 2 kg, za dva týdny už 5 kg. Nádory se postupně vstřebávaly, až na jeden, ze kterého se vyklubal zánětlivý proces a 17. den po hladovce mi ho otevřeli, vyčistili, dali drenáž, a tak se zahojil i ten. 20. den po hladovce jsem již byl schopen nastoupit cestu autem do Švýcarska, celou cestu jsem řídil a potom absolvoval několik pěších túr v Alpách. Během 14 denního pobytu ve Švýcarsku jsem se zotavil tak, že jsem srovnal váhu o další 3 kg a tuto váhu si podržuji v rozmezí +/- 1 kg dodnes.
 
Po návratu ze Švýcarska jsem navštívil p. dr. Borče, ten byl nesmírně spokojen a do mé karty si před mými zraky zapsal "Stal se zázrak".
 
Nevím, zda se stal zázrak, ale vím dnes, že silná vůle přemůže mnohé, a proto si myslím, že tento zázrak je možné opakovat. Vydávám proto toto svědectví a přeji svým následovníkům, aby vytrvali a aby byli stejně úspěšní.

 
VYJÁDŘENÍ OŠETŘUJÍCÍHO PRIMÁŘE MUDr. KARLA BORČE, LIBEREC
 
Ing. Stanislav Dvořák, nar. 12. 1. 1928, bytem v Liberci 2, Wintrova 16, byl u nás vzat do léčby v r. 1985, a to s kožním nádorem, vznikajícím z pigmentových mateřských znamének (tzv. černá rakovina). Provedlo se radikální vyříznutí tohoto velmi zhoubného nádoru. Následně kontrolován 5 let bez známek onemocnění (tedy "vyléčený" pacient") Koncem roku 1989 zjištěna metastáza do uzlin podpaží vpravo. Provedeno kompletní vyjmutí, ale po 4 měsících došlo k opětné metastáze do téhož podpaždí a proces byl tak pokročilý, že nádor postupoval podél velkých cév do hrudníku, takže chirurg nemohl provést operaci, aniž by porušil tepny a nervy, a pacient se ocitl bez možnosti léčby, ponechán osudu.
 
Pacient byl informován o svém stavu. Jednoho dne mi přinesl k přečtení brožurku pana Breusse z Rakouska: Rakovina, leukémie a jiné zdánlivě nevyléčitelné choroby. Po jejím přečtení mi bylo jasné, že v tomto případě opravdu může i v tomto stavu pacientovi tato léčba prospět. Takto jsem se též pacientovi vyjádřil, když jsem viděl, jak na mně jeho oči visí. Pacient odcházel pln důvěry ve mne a v mé doporučení a zahájil dle toho léčení. Při dalších kontrolách došlo k zázraku. Uzliny jako pěsti v podpaží začaly se zmenšovat a do 4 měsíců byla podpažní jamka zcela bez nádorů. Úspěch této léčby vidím hlavně v důvěře pacienta v uvedenou metodu a v jeho disciplinovanosti při provádění léčby a diety.

.................................... 
Autor: Stanislav Kunc 
Zdroj: http://stanislavkunc.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=319196 
09.11.2016 04:21:58
porady
Tělo a duch jsou neoddělitelnou součásti - člověka
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one